V Přírodovědné stanici chováme celou řadu plemen, která byla vyšlechtěna k rozmanitým účelům. Nejčastěji jsou ovce chovány pro maso, mléko (tučné, nízký obsah laktózy) a vlnu. Od některých plemen se používá i kožešina a to na beranice či do podšívek kabátů. V neposlední řadě dnes ovce slouží jako prostředek údržby krajiny, kdy vypásají nedostupná místa.
Zařazení
Strunatci → savci → sudokopytníci → turovití → ovce domácí
Původ a výskyt
Ovce patří společně se psem mezi nejstarší domestikované druhy zvířat. Divoké ovce byly odchytávány a zavírány do ohrad a sloužily jako zásobárna masa. Na vzniku domácích ovcí měly největší podíl muflon asijský, ovce kruhorohá a ovce stepní.
Zajímavost
Své využití má i ovčí trus, který může v oblastech s nedostatkem dřeva sloužit po vysušení k topení. Ovčí tuk lanolín se využívá v kosmetickém průmyslu. Stehy na šití ran byly dříve vyráběny z ovčích střev.
Jedno z nejstarších známých plemen známé již v roce 3000 př. n. l.
Plemeno je ceněné především pro své výborné jemné maso. Vlna je střední kvality, ale je zvláštní pro strakatý vzor. Zajímavostí je, že se tyto ovce ve 20. století používaly na ochranu majetku před vandaly a zloději. Samci mají 4 až 6 rohů, samice 2 až 4.
Primitivní plemeno ovce domácí pocházející z Maďarska, kde je považována za národní plemeno. Lebky s rohy se v Maďarsku používají jako trofeje na zeď (stejně jako u nás jelení apod.). Chová se pro vlnu, maso i mléko.
Od ostatních ovcí se liší dlouhou dredovitou vlnou a především dlouhými rovnými šroubovitě kroucenými rohy. Existuje ve dvou formách – černé (od šedé po černou) a bílé (od bíle po hnědou). Ačkoli vypadá nebezpečně až hrůzostrašně (zvláště černé formy v dětech evokují čerta), je velmi klidná, krotká a vhodná i pro děti (např. do dětských zoo).
