Stalo se: Podzimní LARP
O víkendu se v PROUDu sešel tucet příznivců šermu a LARPu, kteří pod vedením sehraného tandemu ve složení Zuzka Drábková Trojanová a Franta Kašpárek společně sehráli a prožili pokračování příběhu ze světa Ztraceného Města. Kromě toho si víkendovkáři užili večerní vyprávění příběhů (o přesvědčení a vytrvalosti Jana Evangelisty nebo o mocichtivsti a pýše vojevůdce Mamaje), den plný bojovek na čerstvém (a frišném) podzimním vzduchu v Panské zahradě, volbu nového správce Města č. 284, stezku odvahy po Podbranském mlýně nebo hry a pečení placek na ohni za PROUDem.
Jak příběh ze světa Ztraceného města pokračoval? Prohlédněte si fotky z víkendovky na facebooku Envicentra PROUD nebo si přečtěte příběh O nezničeném Portálu a Velké válce.
Děkujeme rodičům víkendovkářů za přízeň a všem účastníkům za nadšení, odolnost (proti zimě i úderům mečem) a vytvoření dalšího kousku příběhu ze světa Ztraceného Města. Těšíme se na viděnou na druhé víkendovce klubu – tentokrát Vynášení Morany 20. – 22. 3. 2020. -ZDT, FK-
O nezničeném Portálu a Velké válce
Po záchraně světa i obyvatel Města č. 283 nařídil Adalbert Noe, velitel mise Archa, zničit všechny Portály. Všechna Města v Adalbertově Impériu rozkaz uposlechla (včetně Obyvatel Města č. 283) a své portály navždy uzavřela. Až na jediné. Město č. 284. se vzepřelo rozkazu, protože jejich Portál otevřel cestu jinam, než Suchého světa…
O neposlušnosti Správkyně Města č. 284 se Adalbert Noe brzy dozvěděl a tak k branám Města poslal Gererála s imperiální armádou. Rozkaz zněl jasně: obsadit město a zničit Portál. Měšťané ale příchod armády očekávali a tak kolem svého Města vztyčili energetický štít. Generálova armáda však zaútočila tvrdě a neúprosně – štítové generátory rozmístěné kolem Města byly záhy zničeny a ani zoufalá obrana posledního z nich Měšťanům nebyla nic platná. První linie obrany padla a tak bylo třeba připravit se na dlouhé obléhání.
Zásoby potravin z Města stejně jako příděly z Generálova tábora rychle mizely, a tak bylo nezbytné poohlédnout se po zásobách v okolí. Obě armády se střetly v blízkosti kupecké osady, ve které byly dosud sklady plné potravin. Generálovi muži brzy zahnali Měšťany za hradby Města a ukořistili většinu zásob. Situace ve Městě začala být zoufalá, a tak se Správkyně pokusila vyjednat s Generálem příměří – nebylo třeba nakrmit jen městskou gardu, ale i děti, ženy a raněné ve Městě č. 284. Generál velkomyslně návrh přijal, a tak byly zbývající zásoby rovným dílem rozděleny mezi obě strany.
Příměří bohužel netrvalo dlouho a imperiální armáda opět začala dotírat na městské hradby. Jedna po druhé byly obsazovány brány, bašty, náměstí i ulice. Měšťanům se poprvé podařilo zorganizovat účinnou obranu a podařilo se jim uhájit více než polovinu Města. Generál s armádou ale obsadil čtvrť techniků a vynálezců a s ní i potravinový generátor, který rozebraný plánovali odvést s sebou jako cennou kořist. Obklíčeným Měšťanům zbývala jediná možnost, jak vzdorovat vyhladovění a obsazení Města – bylo třeba nalézt poschovávané součástky a generátor potravin znovu sestavit na bezpečném místě. Při boji o poslední součástku sice padli všichni zbývající členové městské gardy, ale součástku se jim ukořistit nepodařilo. Generátor potravin byl pro Město nadobro ztracen. Zoufalí a vyhladovělí Měšťané se po jednom plížili do obsazených částí Města, aby ukořistili alespoň kousek pokladu, který Generál nashromáždil a na černém trhu koupili alespoň ždibec jídla pro svou rodinu a blízké.
S vidinou blízkého konce se Správkyně rozhodla pro poslední zoufalý pokus o odvrácení porážky. Zbytky domobrany se pokusily o výpad do obsazené části Města zatímco ženy se zbraní v ruce praporce svobodného Města č. 284. Naštěstí se Měšťanům podařilo ukořistit standartu imperiálního vojska a Generál byl konečně ochoten vyjednávat. Krve bylo prolito přespříliš, Měšťané reptali na umíněnost Správkyně nevydat Portál a Generálovi muži se čím dál častěji vzpěčovali rozkazu masakrovat nevinné obyvatele. Velitelé se proto se dohodli na mírovém řešení. Proběhne volba nového Správce Města č. 284 a obyvatelé i vojáci prostřednictvím svého kandidáta sami rozhodnou o osudu posledního Portálu.
Ve druhém kole a o jeden jediný hlas nakonec zvítězila kandidátka Měšťanů. A protože ani kandidát z řad Generálovy armády neměl v úmyslu Portál zničit, uznal Generál odvahu a vytrvalost Měšťanů, nová Správkyně ocenila věrnost a chrabrost imperiálních vojáků a po dlouhém boji byl konečně uzavřen mír. Generál propustil armádu a odebral se jen s hrstkou věrných vybojovat další slavnou bitvu, zatímco bývala Správkyně prošla Portálem neznámo kam. Sám Adalbert Noe nakonec v dopisu nyní už Svobodnému Městu č. 284 uznal jeho nezávislost, svrchovanost a právo užívat Portál ke vstupu do… Ale to už je jiný příběh ;-)