PROUD > Novinky > Stalo se: Ježek v kleci

Stalo se: Ježek v kleci?

Jak pomoci ježkům v nouzi? Shrnutí přednášky Zuzany Pokorné

Páteční večer zavítali na přednášku do PROUDu Zuzana Pokorná a jeden z jejích svěřenců Záchranné stanice hl. m. Prahy, ježek Bodlinka (mladý sameček ježka východního).

Ježek a jablíčko?

Zuzana Pokorná uvedla na pravou míru „legendy“ o ježčím stravování a stereotypní dětské obrázky ježka s jablíčkem napíchnutých na bodlinách: ježek je hmyzožravec a živí se téměř výhradně masitou potravou. Pokud tedy chceme ježkům na zahradě přilepšit, rozhodně jim nedávejme mléko (které jim sice velmi chutná, ale zároveň způsobuje závažné zažívací potíže a průjmy). Místo toho ježkům nabídněme kvalitní konzervu nebo granule pro psy a kočky. Kromě informací o potravě se účastníci dozvěděli, jak od sebe odlišit ježka západního a východního. Oba se totiž přirozeně vyskytují ve volné přírodě na území ČR. Ježka západního poznáte podle stejně barevných, hnědobíle žíhaných „učesaných bodlin“ a „brýlí“ (tmavý pruh srsti spojující čenich a oči ve tvaru V). Ježek východní je celkově menší a různobarevné – šedé, hnědé i bílé bodliny jsou „rozcuchané“ – směřující do všech stran. Rozdílný pro oba druhy je i biotop, který preferují ke svému životu. S tím souvisí i odlišná délka zimování a doba rozmnožování, proto ke křížení druhů mezi sebou pravděpodobně dochází spíše výjimečně.

Ježek v nouzi (a v záchranné stanici)

Největší část přednášky byla věnována ježkům, kteří se z rozličných důvodů ocitají „v klecích“ Záchranné stanice. „Pacienty“ se stávají poranění jedinci, osiřelá mláďata, ježčí rodiny, které přišly o hnízdo a zejména podvyživení jedinci, kteří se nestačili před zimou dostatečně vykrmit,

Za asistence figuranta Bodlinky Zuzana Pokorná předvedla „přijímací proceduru“, kterou projde každý ježek přinesený do pražské záchranné stanice. Ta zahrnuje jak důkladnou zdravotní prohlídku, tak ošetření proti parazitům (blechy, klíšťata) a odčervení (střevní a plicní červi).

Přestože ježci v přírodě nemají, snad kromě výra a jezevce, mnoho přirozených nepřátel, vážné nebezpečí pro ně představuje silniční provoz, psi nebo sekačky na trávu. Ty mohou způsobit jak zlomeniny tak otevřené rány, které jsou, obzvlášť v létě, vstupní ranou pro infekce a živnou půdou pro muší larvy. Častou nástrahou v našich zahradách jsou pro ježky otevřené šachty, poklopy nebo zahradní jezírka s kolmými stěnami. Ježek nemá dobrý zrak – orientuje se především čichem a sluchem a tak se často stává, že zapadne nebo uvízne v místě, odkud mu může pomoci zase jen člověk. Zuzana Pokorná si pochvalovala, jací jsou ježci dobří pacienti. Snad kromě zlomenin se ježkům rány hojí velmi dobře a z většiny zdravotních problémů se brzy dostanou.

Speciální kapitolou jsou osiřelí ježčí kojenci. Mláďata se rodí slepá, hluchá a zcela závislá na matce. Takto malá mláďata sama nezvládají udržet tělesnou teploto a proto potřebují vnější zdroj tepla – v záchranné stanici v podobě elektrické dečky. Ošetřovatelé krmí ježčata každé tři hodiny z lahvičky speciálním sušeným psím mlékem. Po čase ježčata přechází na masitou stravu. V zajetí jsou krmeni kvalitními masovými konzervami pro psy či kočky, přilepšuje se jim moučnými červi, a pokud je chovatelé chtějí rozmazlovat, přidají jim na mističku pár piškotů.

Část záchranné stanice se s končícím podzimem proměňuje v ježčí zimoviště. Ježky, kteří se v zajetí dostatečně dokrmili, ošetřovatelé ukládají k zimnímu spánku, aby je na jaře mohli vypustit zpět do volné přírody (pokud možno na stejnou lokalitu, ze které byli přineseni).

Co může pro blaho ježků udělat každý z nás?

Jestli chcete, aby se ježci nastěhovali i do Vaší zahrady, je třeba provést nenáročnou „ježčifikaci“. Ta spočívá v přetvoření alespoň části zahrady v přírodní kout s ježčími schovávačkami v neodklizené hromadě listí, klestí či staré kůlně. Zároveň pamatujme na ježčí hmyzožravost a nehubme jim proto potravu jedy a insekticidy. Pokud si přece jen potrpíte na anglický pažit a uklizenou zahradu, můžete ježkům nabídnout nebo vyrobit speciální domeček. Pak už jen stačí přidat misku s vodou a vhodným krmením (představte si, že evropském trhu už existují i speciální masové konzervy pro ježky!) a v noci se můžete těšit na bodlinatou návštěvu.

Jak poznáme, že ježek potřebuje naši pomoc? U zvířat zaklíněných (např. zamotaných do pletiva v plotě) nebo zjevně poraněných a nemocných (kašel) je třeba pomoc vyhledat v každém případě. Podobně pro zdravá zvířata není typické, narazíme-li na ně během dne (ježek je živočich s noční aktivitou a za normálních okolností se ve dne schovává) a nemají snahu před člověkem utíkat nebo se schoulit do kuličky. V těch případech je vhodné obrátit se na spádovou záchrannou stanici a poradit se s ošetřovateli. Stejně tak zachráníte život ježkovi, kterého najdete venku na sklonku podzimu a během zimy (nemá dostatečné energetické zásoby, aby zvládl hibernaci).

Kontakt na odborníky Vám pomůže najít mobilní aplikace nebo webová stránka Národní sítě záchranných stanic www.zvirevnouzi.cz. V Plzeňském kraji se nejen o ježky v nouzi stará záchranná stanice ve Spáleném Poříčí (přejděte na web Záchranné stanice ve Spáleném Poříčí). -NH-